Jsou čtyři typy turbulencí: lehké, střední, těžké a extrémní.
Lehká turbulence způsobuje nepatrné, rapidní a někdy rytmické skoky bez citelných změn v letové hladině nebo kurzu. Piloti jí někdy říkají "light chop". Je to ten druh turbulence který uspává děti a někdy i pár unavených cestujících. Pokyn "Připoutejte se, prosím" může být rozsvícen, ale palubní personál je stále schopný pohybovat se po letadle bez problému.
Střední turbulence je trošku víc intenzivní. Způsobuje rapidní skoky nebo trhání bez změn letové hladiny. Pasažéři pociťují napětí ze zapnutých pásů. Nezabezpečené objekty v galley se můžou uvolnit. Dirigovat si servis na palubě nebo kontrolovat použití bezpečnostních pásů může být těžké.
Těžká turbulence způsobuje velké nebo náhlé změny v letové hladině. Letadlo může být momentálně mimo kontrolu. Pasažéři jsou prudce opřeni do svých sedadel. Chůze je nemožná. Pokud je kdokoliv z palubního personálu nepřipoután na jumpseats, není schopný tak učinit a musí si sednout na nejbližší volné místo pro pasažéry. Pokud není žádné volné, sednou si na některého z pasažérů - každý by to udělal. Cestující drží letušku nebo stevarda pevně.
Extrémní turbulence se stává málokdy. Pokud se tak ale přeci jen přihodí, s letadlem prudce hází do všech stran, stroj se stává prakticky nekontrolovatelným. Poškození letadla je možné.
Jak aplikovat turbulenci do praktickýho života neni moc složitá otázka. Každej zažíváme ty svoje a stejně tak jako ve vzduchu, i na zemi jsou na denním pořádku. Tuhle lekci letecký terminologie jsem si nevybral pro můj článek náhodou.
Poslední dobou mam pocit, že jinou než střední turbulenci momentálně nezažívam. Nerozumim mužům. Prostě je nechápu, to je všechno, co sem timhle článkem chtěl sdělit. Chlapi nám způsobujou turbulence neustále. Lehkou, když neuklidí svoje spodní prádlo z podlahy. Střední, když zapomenou na výročí. Těžkou, pokud nám lžou a dělají z nás idioty. V tomhle případě si většinou vyhledáváme ona volná místa, nebo jiné muže, na kterých je volno a kteří nás rádi podrží.
Extrémní, pokud nás zklamou.
Můžete oponovat, že zklamání z mužů se nestává málokdy. Ale to vlastně není pravda. Doopravdy zklamaní jsme z nich až dokud jim doopravdy nepřestaneme věřit. Až když sami od sebe pocítíme, že není cesta vpřed ani vzad. Že tu je jen pád a smrt vztahu je velmi pravděpodobná. Že litujeme toho dne, kdy jsme ze země vzali tu palubní vstupenku na let, který sice prvních pár měsíců byl příjemným, s usměvavejma letuškama a skvělým jídlem a pitím - ale nakonec se z něj stejně stalo peklo s nepříjemným koncem.
Tak jako v deseti tisících metrech, ani na zemi nemůžete turbulence ovlivnit. Můžete je tak maximálně předpokládat, což vám o intenzitě zhola nic neřekne.
Je ale dobrý je znát. Nebo se je minimálně naučit rozpoznávat.
Každopádně je dobrý si před každym vztahem spočítat řady sedadel, který vás dělí od nejbližších nouzových východů.