26. 1. 2013

Můj prezident.

KOMENTÁŘ. Našeho někdejšího premiéra si zvolilo za svého prezidenta 54,8 procenta voličů. Dost možná nejkrutější, nejsprostější a nejagresivnější kampaň, která rozdělila čechy na dva nesmiřitelné tábory příznivce té či oné strany je definitivně u konce. Stejně jako pravice v naší zemi, se kterou to ne vždycky bylo slavné.
Vypisovat, co nám Zeman v nejbližších pěti letech přinese by bylo pouhým nošením dříví do lesa, stejně tak jako komentovat jeho politickou historii a lži, které v posledních dnech jeho kampaně létaly od úst ať už jeho, či poskoků kolem. Po sečtení zhruba 70 procent všech okrsků, kdy už bylo víceméně jasné, čí hlava bude na všech úřadech a školách viset zarámovaná a hrdě na nás shlížet, se na Facebooku utvořila skupina "Miloš Zeman není mým prezidentem". Těchto roztomilých a poněkud kýčovitých pokusů o jakýsi nesouhlas s nastalou situací budeme svědky několik týdnů, pak nastane ale pro česko mnohem typičtější a snad ještě smutnější ticho, kdy se - chtě nechtě - se vším smíříme. 
     Bohužel není moc na výběr. Další věcí, kterou jsem si jistý, bude pokus o jakousi mobilizaci stylu "Takhle to nenecháme!", což by ale bylo špatně. Dle mého názoru je Miloš Zeman sprostým hovadem, bez okolků, který nemá na tak vysokém a reprezentativním postu státu co dělat. Už v prvním kole volby jsem byl příznivcem Karla Schwarzenberga, ačkoliv jsem samozřejmě, jako snad každý rozumně uvažující člověk, nesouhlasil se vším, co pan Schwarzenberg považuje za politicky správné. Přiznávám také, že jsem měl strach volit jiného z kandidátů, ačkoliv bych si možná našel sympatičtější tvář, protože mi nepřipadali dostatečně silní a můj hlas by pak neměl váhu větší, než aby stál za poděkování od neúspěšných kandidátů. 
     Druhé kolo není pro nikoho překvapením. Šáhněme si do svědomí - byl pro Vás desetiprocentní náskok sprostého a ulhaného populisty, jakým Zeman zcela jistě je, šokující? Kontroverzní? Kdež. Osobně jsem veškerou naději ztratil poté, co mi má kamarádka na jedné večerní seanci byla schopná říct, že komunisté to dělali pro lidi a že volit Zemana, stejně jako KSČM v předchozích volbách jí připadá naprosto správné. To byl moment, kdy jsem si řekl, že jsme prohráli. Že pravice, pokud by se o ní dalo v Česku hovořit jako o tom pravém příkladu pravice - je definitivně v koncích a kdoví, zda se znovu někdy vůbec postaví na nohy. 
     Podle čechů je všechno tohle ale správné. Koneckonců, shledávám absolutní pravdou tvrdit, že "Každá země má vládu, jakou si zaslouží" a že toto tvrzení lze stejně tak dobře uplatnit i v případě prezidenta. Jsme národ sprostých, jed plivajících a ulhaných lidí. Není proto divu, kdo v březnu definitivně potvrdí tato slova. A 60 procent oprávněných voličů tomu bude zdárným příkladem. 

Můžete oponovat, že Zeman je pravicovým politikem. Já s tím ale nesouhlasím a některé jeho populistické řeči, které se nestyděl z úst vypustit před tím, než druhé kolo voleb vůbec začalo, mi více či méně daly za pravdu. 

Co se dá ale dělat? Psal sem, že nějaká společenská revolta by byla špatná - za tím si stojím. Pokud nejsme pravicovou zemí, nesmíme zapomínat na to, že jsme stále demokracií. A uznat tak, že Karlovo výsledky v prvním kole sice byly překvapivé, v druhém však už ani tolik ne. Pan Zeman bude mým prezidentem a já s tím nic neudělám. 
A otázka zdali chci, v naší republice, kde by pozitivní posun v politice byl nevídaným zázrakem, je nasnadě.